Velká Čínská zeď podruhé
Samotná zeď nesloužila jen jako obranný val. Vždy se opírala o vojenské posádky, které měly vetřelce odrazit. Číňané stavěli na dohled od sebe strážní věže, které posádkám umožňovaly rychlou komunikaci: zpráva šla z jednoho konce zdi na druhý pouhých čtyřiadvacet hodin. Až do vynálezu telefonu zůstala tato rychlost nedostižná. Systém rozmístění posádek přinášel císařům ještě další výhodu: chránil je před vojenskou vzpourou, neboť armáda nebyla soustředěna na jednom místě a některé posádky byly daleko od pekingského dvora.
Po smrti Š‘-chuang-tiho zeď udržovali a prodlužovali císaři z dynastie Chan (206 před n. 1.-220 n. 1.). I v pozdějších obdobích bylo nutné zeď obnovovat a dále zpevňovat. Poslední významnou fází stavby zdi se stalo období dynastie Ming (1368-1644), kdy po odražení Mongolů od Pekingu a jejich vyhnání ze zbytku země chtěli císaři posílit obranu Číny proti útokům ze severu.
Nejlépe se z mingského období dochovaly zděné úseky. Jejich budovatelé nejprve urovnali terén a poté položili základy z několika vrstev mohutných kamenů. Kamenné jsou i vnější zdi. Prostor mezi nimi stavitelé vyplnili kamínky, zeminou, drtí a vápnem. Po dosažení příslušné výšky – zdi z období Mingů jsou většinou 6 metrů vysoké, 7,6 metru široké u paty a 6 metrů v koruně – vydláždili ochoz cihlami. Na místech, kde sklon terénu převyšuje čtyřicet pět stupňů, přechází rovná dlažba ve stupňovitou. Zeď si vyžádala tak obrovské množství cihel a dlaždic, že bylo nutno na mnoha místech podél stavby vybudovat cihelny.
V dobách vrcholné moci dynastie Mingů sahala Velká čínská zeď od Šan-chaj-kuanu na pobřeží Pochajského zálivu východně od Pekingu až do středoasijské provincie Kan-su. V době před nástupem dynastie Čchin končil její nejzápadnější úsek až v Ju-men-kuanu, o dalších 200 kilometrů dále na západ. Nejzachovalejší části zdi dnes najdeme poblíž vesnice Pa-ta-ling, asi 65 kilometrů od Pekingu. Na jiných místech stav zdi kolísá: někde je dobrý, ale jinde, zvláště na dalekém západě Číny, se zeď rozpadá. Její současný stav je zčásti způsoben původně použitým typem stavebního materiálu, zčásti tím, že si jednotlivé kameny odnášejí místní rolníci. I přesto zůstává Velká čínská zeď dodnes působivým symbolem. Číňanům připomíná velikost jejich země, její staré tradice (politický systém zavedený císařem Š‘-chuang-tiem se až do roku 1911 nezměnil) a její nezničitelnost. A celý svět ji považuje za úžasný pomník, za doklad lidské síly, fantazie a vytrvalosti.
Dejte o nás vědět ostatním.
