Historie
O Velké čínské zdi bylo napsáno tolik superlativů jako o žádné jiné stavbě světa. „Největší stavba, o jakou se kdy lidé pokusili“, „nejdelší ochranná zeď“ a „největší hřbitov světa“ – to jsou jen tři příklady z mnoha. Fakta hovoří sama za sebe: její trasa plná ohybů, přirovnávaná ke tvaru dračího těla, se vine po hřebenech hor i pouští napříč Čínou v délce asi 6400 kilometrů. Budovaly ji po 2100 let miliony vojáků a dělníků a stála životy bezpočtu lidí: například v 7. století n. 1. zahynulo při její stavbě během pouhých deseti dnů na 500 000 mužů.
Původ Velké čínské zdi sahá až do 5. století př. n. 1., do epochy čínských dějin známé jako období Válčících států, která následovala po rozpadu kdysi jednotného království Čou. Aby se následnické státy mohly po jeho rozpadu chránit před vzájemnými útoky, začaly budovat obranné zdi. Navíc nejsevernější, převážně zemědělské státy Čchin, Čao a Jen postavily řadu příkopů a valů, aby posílily ochranu hranic proti vpádům kmene Siung-nu, polokočovných pastevců dobytka žijících v severních stepích.
V roce 221 př. n. 1. si čínský panovník Š‘-chuang-ti podrobil Válčící státy a prohlásil se za prvního císaře Číny. V průběhu svého jedenáctiletého panování vytvořil kruté, avšak funkční impérium, zavedl právní systém, znormalizoval míry a váhy, vytvořil síť cest a přísnou byrokracii, která rozhodovala, kde smějí lidé žít. Na ochranu severní hranice říše nařídil zpevnit a rozšířit veškeré zdi. K dispozici měl armádu 300 000 vojáků a téměř milion vězňů a dělníků odvedených na nucené práce. Ti museli strhnout a poté obnovit některé starší zdi a zpevnit existující opevnění.
Oproti starším zdem, které většinou sestávaly z obranných příkopů, podél nichž se táhly valy z navršené půdy udusané do dřevěných „forem“, byly při budování Š‘-chuang-tiho zdi použity různé materiály a stavební metody. Stavitelé přitom museli vycházet z místních možností, neboť přeprava z větší vzdálenosti byla obtížná. V horách stavěli z kamenných kvádrů těžených v místních lomech, zatímco v lesnatých oblastech používali konstrukce z dubových, borových a jedlových klád naplněné udusanou zeminou. V poušti Gobi jim posloužila směs hlíny, písku a oblázků. Stavební hmoty přepravovali ručně nebo na oslech, někdy pomocí kladky s lanem. Materiál nosili na zádech nebo si jej předávali lidským řetězem.
Dejte o nás vědět ostatním.
