Čína
Čína, neboli Čínská lidová republika (ČLR) je všeobecně známa jako nejlidnatější stát světa, v posledních letech s nejrychleji vyvíjícím se průmyslem a rostoucí ekonomickou vyspělostí státu. Stává se z ní další světová velmoc, hned vedle například Ruska, USA, apod.
Na mapě najdeme Čínu na euroasijském kontinentu, na východě. Její východní pobřeží omývají vody Tichého oceánu. Celková rozloha státu je přes 9,5 mil km2, díky tomuto číslu se Čína řadí na čtvrtou příčku v žebříčku celkové rozlohy států ve světě.
Historie Čínské lidové republiky s sebou nese několik hlavních bodů, o které se lze při výkladu o dějinách Číny opírat:
- Čínská občanská válka: Rozpoutala se po druhé světová válce, hlavními protivníky byli Komunistická strana Číny a Nacionalisté. Skončila v roce 1949, výsledkem bylo vyhlášení Čínské lidové republiky, hlavním aktérem byl Mao Ce-Tung.
- Mao Ce-Tung: Mao Ce-Tung se stal vládcem Čínské lidové republiky právě po Čínské občanské válce, v roce 1949 a na svém postu vydržel až do roku 1976. Jeho vláda s sebou nesla jak pozitiva, tak ale i negativa. Plusové body lze Mau Ce-Tungovi připsat za rozvoj Číny, ke kterému došlo díky vzdělávacícm programům, programům podporujících průmysl, trh, zemědělství, posílení ekonomiky státu, apod. Černý puntík ale dostal za program nazývaná „Velký skok vpřed“, díky kterému se chtěl dostat na stejnou úroveň, jako bylo v tehdejší době Rusko, USA, Británie a Francie, ne-li ještě výše. Tato kampaň ovšem znamenala konec vlády Mao Ce-Tunga, protože kvůli programu zemřelo tisíce lidí. Nahradil ho Liou Šao-čchi.
- Posílení ekonomiky Čínské lidové republiky: V této době se stal vládcem a velkým vůdcem Teng Siao-pching, který výrazně posílil ekomoniku Číny a přiblížil ji k ekonomikám západních států. Zlepšily se také státní a hospodářské vztahy se západními zeměmi.
- Studentské protesty: Studentské protesty se konaly v roce 1989, a byly namířeny proti Komunistické straně Čínské lidové republiky, která měla v tehdejší době vysoký vliv. Byly sice potlačeny, ovšem evokovaly k různým hospodářským a ekonoickým reformám.
- Nejmladší dějiny: V letech 1997 a 1999 byly k Číně připojeny Hong Kong a Macao. Čínská vláda dodnes bojuje s protesty, které začaly již v této době a pokračují i v současné době – protesty za osamostnění a demokratizaci Tibetu.
Z geografického hlediska bývá Čína rozdělována na tři velké oblasti – Pouště na severozápadní straně země, Tibetská náhorní plošina a Východní monzunová Čína.
Čínská nej
Poustě na severozápadní straně země je oblast se silným kontinentálním podnebím. Zima se vyznačuje mrazivými, suchými dny, v létě zas počasí překvapuje velmi vysokými teplotami a taktéž dny beze srážek. Obecně vzato je tato oblast Číny nejsušší oblastí země. Oblast je tvořena především pánvemi a horskými pásmy. Největší pánve jsou Tarimská (Tarim Pendi) a Ujgurská (Junggar Pendi), horská pohoří této oblasti jsou Tchi – en – šanu (Tian Shan) a Altaje (Altay Shan).
Nejvýše položenou a největší plošinou světa je právě Tibetská náhorní plošina (Xizang gaoyuan). Leží ve výšce až 5000 m nad hladinou světového oceánu. Je to zcela hornatá oblast, je místem pramenů několika velkých Čínských řek – i přesto se ale tato oblast považuje také za poměrně suchou. Teplotní rozdíly mezi teplotami nočními a denními jsou vysoké. Karakorum Shan, Himalaya Shan a Kunlun Shan jsou pohoří, která tvoří náhorní plošinu. V pásmu Himalaya Shan najdeme i nejvyšší horu na celém světě, tj. Mount Everest, měřicí 8 848 m.n.m..
Východní monzunová Čína je tvořena taktéž hornatými masivy, např. Chingan (Hinggan Ling) a Čchin- Ling (Qin Ling), které jsou ale proloženy a propleteny i nížinami – u dolních toků a delt velkých čínských řek.
Nejvýznamějšími a nejznámějšími čínskými řekami protékají kaňonem čínské oblasti Jün nan, nazývaným jako tzv. Tři souběžné řeky. Jeho příroda, fauna a flóra jsou tak impozantní, že byly v roce 2003 zapsány na Seznam světového kulturního a historického dědiství UNESCO. Tyto řeky – Jang- c´-t´iang, Mekong a Salween jsou oblastí, kde žije mnoho druhů rostlinstva a zvířectva, které jinde na světě nenajdeme – kupodivu i přes špatný stav Čínského ovzduší.
Jak je již uvedeno výše ve článku, východní pobřeží Číny je omýváno vodami Tichého oceánu. Pevnina je obklopena a dalšími menšími moři: Pochajské moře (východní a jižní břehy), anebo třeba Jihočínské moře. V těchto přilehlých oblastech najdeme ve vodách i ostrůvky, které patří Číně – Tchaj-wan, Chaj-nan, Tiaojü, Čchiwei, a souostroví Tongša, Siša, Čongša a Nanša.
Dalším světovým prvenstvím, které Čína drží, je v počtu sousedících států – má jich neuvěřitelných 14. Hranice s nimi tvoří téměř 23 tisíc km (přesně 22 800 km) suchozemských hranic. Sousedními státy Číny jsou: Vietnam, Barma, Laos, Bhútán, Nepál, Indie, Pákistán, Tádžikistán, Afghánistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Mongolsko, Korea a Rusko. Nejbližšími sousedy, které jsou od Číny odděleny mořem a oceánem, jsou Japonsko, Jižní Korea, Filipíny, Brunej, Malajsie, Indonésie a Thaj-wan.
Administrativní členění Číny je poměrně neobvyklé a rozdělené do několika stupňů – na tom nejvyšším stupínku stojí 22 provincíí, vedle kterých se ještě řadí 5 autonomních menšin. Jsou takto odděleny zejména z etnických a národnostních důvodů. Provincie a autonomní oblasti jsou děleny na podcelky, kam patří prefektury, okresy, autonomní okresy a města.
Ekonomický rozvoj, kdy se Čínská lidová republika dnes řadí již na 3. místo ve světě, má ovšem negativní dopady především na přírodu Číny. Nejvíce postiženými celky jsou vodstvo, půda, a především čínský vzduch. Půda je poznamenána vysokým zamořením půdy těžkými kovy a erozemi, voda je poškozována zejména průmyslovou výrobou, která se soustřeďuje kolem řek s vejvětším povodím, ovzduší pak znekvalitňují kouř a odpady s velkých továren, které ke svému pohon používají vzduchu neprospívající spalování černého uhlí.
I přes nepříznivou kvalitu života se Čína stává čím dál více vyhledávanější zemí dovolených. Turisté si začaly zájezdy do Číny objednávat více i po té, co byla Čína objektem médií při letních Olympijských hrách v Pekingu, v roce 2008. Nejoblíbenějším místem je právě Peking, hlavní město Čínské lidové republiky.
Peking
Peking leží v severovýchodní části země. O tom již napovídá i překlad jeho čínskéh o názvu – Severní hlavní město. Stává se častým cílem jak dovolených, tak i výletů. Peking je městem, který má mnoho tváří – noční život, ranní město přeplněné lidmi spěchajícími do práce, kouzla místních kulturních a historických památek. Mezi ta nejnavštěvovanější Pekingská místa patří:
- Zakázané město: Část města, oddělená od ostatních částí hlubokými příkopy, propadlinami, apod. V histrorii, od 15. století, sloužilo jako sídlo čínských císařů – celkem se jich zde za císařství vystřídalo 24. Svůj název nese proto, že sem měl přístup pouze panující císař, jeho pomocníci, manželky a jiné „společnice“. Obyčejným smrtelníkům nebyl v historii vstup umožněn, kdo tento zákaz porušil, toho stihl krutý trest v podobě smrti či odsouzení ke stovkám let ve vězení. Celé město je bohatě zdobeno, na ničem se nešetřilo – toto vše lze doložit na této monumentální a mohutné stavbě, která je až do dnešní doby zachována ve velice dobrém stavu. Od roku 1987 najdeme Zakázané město na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Dnes se do Zakázaného města pořádají oblíbené turistické prohlídky.
- Náměstí nebeského klidu: Těsně sousedí se Zakázaným městem. Najdeme jej v úplném centru města, nalézá se zde stanice metra a dalších městských hromadných doprav. Jak již bylo napsáno, je znám o především studentskými protesty z roku 1989. Na náměstí sídlí například Muzeum čínských dějin, Mauzoleum Maa a sídlo čínského parlamentu a vlády.
- Chrám nebes: Chrám nebes vévodí jižní částí Pekingu. Najdeme jej v městském parku Tian-Tan. Jeho stavba byla dokončena již v roce 1420. Kruhová stavba se zlatou kopulí je i dnes místem mnoha náboženských a církevních obřadů.
Šanghaj
Největším městem Číny není, jak by se mohlo zdát, Peking, ale Šanghaj. Je velmi rychle ekonomicky a hospodářsky rozvíjejícím se městem, které do své metropole láká mnoho lidí. Jelikož byla Šanghaj dlouhou dobou pouze malou vesničkou při pobřeží, její centrum není bohaté na historické památky tak, jako Peking. Místa, která stojí za to při pobytu v Šanghaji navštívit:
- Šanghajské muzeum: Toto muzeum se zaměřuje zejména na starou kulturu Číňanů, na jejich každodenní život, potřeby a styl života. Všechny exponáty jsou uchovány v architektonicky monumentální budově tohoto muzea.
- Nanjing Lu: Nejznámější šanghajská třída. Je Mekkou pro ty, kteří míří za nákupy, zábavou, dobrým jídlem a pitím a posezením s přáteli v příjemné čajovně či kavárničce.
Honkong
Bývalá britská kolonie, Honkong, je další oblastí Číny, která stojí za vaši pozornost. V Honkongu se prolíná minulost a historie se současností a moderností. Na své si zde přijde tedy opravdu snad každý. Nejnavštěvovanější lokality Honkongu:
- The Victoria Peak: Pod čínským názvem Taiping Shanding se ukrývá nejvyšší bod ostrova, měřicí konkrétně 554 m.n.m.. Z tohoto vrcholku se nabízí nezapomenutelný panoramatický pohled na celý Honkong.
Repulse Bay – nejluxusnější pláž Honkongu, kolem které jsou soustředěny velké hotelové a zábavné komplexy. Díky tomu se stává nejčastějším cílem turistů, kteří míří spíše za relaxací a koupáním – příhodné podmínky jsou zde takřka po celý rok.
Dejte o nás vědět ostatním.
